Poniklá 2021 - Den 8

Poslední výběh letošního ročníku „Soustředění Poniklá 2021“ nabídl pro méně úspěšné běžce šanci na vyniknutí a raketový přesun na příčky vrcholné. Chyběli totiž zapsaní účastníci na dnešní GRANDE finále, a to tetratlon.

Povinně dobrovolná mávačka na webovou kameru, protože se dost z Vás rodičů a přátel klubu SK Florbal Benešov přihlásilo o projevy radosti, a Miloš odpálil start karavany. Běželo se o dost lépe (na trenérech se sice podepsal zub času a podkožní zátěž brzdila, ale děti letěly vzduchem), protože se právě začal poslední výběh a celý odpočinkový plněhodnotný tréninkový den. Miloš jen do dáli na běžce zajódloval něco o vrchařské prémii pro všechny, kteří předběhnou  trenérskou omladinu, samozřejmě za tři ponikláky.

Překvapivé výsledky na doběhu šokovali nejednoho beneborce. Snídaně se o to líp soukala do hrdel borců, kteří se co chvíli ptali na začátek tetratlonu. Dnešní den však nebyl jen o tetratlonu, ale zbývalo nám ještě dokončit poslední tréninkové dávky, zopakovat získané dovednosti. Florbalisti trenérům předvedli ekvilibristické finesy, techniku nájezdů a v mnohých výzvách porazili trenéry.

Děti se spojily do jednolitých skupin a vyrazily za sportovními výkony na fotbalový stadion. Při fofršťouchu (aneb Bränballu), který děti nadchnul, se i přes smáčený povrch vrhaly po míčku odpalovaném tenisovou raketou. Sprška sice match ukončila, což rozlítilo skalní fanoušky, ale rychlý fotbálek nalil optimismus do neúnavných těl našich svěřenců.

Podivný zvyk křesťanů tlouct do bronzu, kdykoliv se naskytne příležitost, se ukázal jako dobrým ukazatelem pro zvýšení tlaku na naše kuchařky, chtělo se skoro zavelet „roubíky do úst!“. To se už naštěstí pootevřeli dveře jídelny a grilované krůtí prsa s bramborovou kaší byla nasávána do hladových úst beneborců. Polévka byla úchvatná, což ocenil nejeden strávník  vyboulenýma očima.

Polední pauzu využil team trenérů k inscenování velkolepé show. Na svědomí to má Libor Truhelka, neomylným projektantským okem a pomocí logaritmického pravítka načrtl osnovu posledního dějství.

Počasí bylo proti nám, ale MY se jen tak lehce nedáme a ukazujeme mu ... (tady zasáhla cenzura), Tetratlon umně rozdělujeme do dílčích částí s mohutnou účastí. Začalo to lukostřelbou na čas, s použitím pěti šípů měl závodník zasáhnout terč. Další, neméně do detailu propracovanou disciplínou byl hod na diskgolfový koš s povinným zásahem alespoň tří disků z pěti.

Hod míčkem na cíl nahrazoval střelbu paintbolovou pistolí na cíl. Bylo na co koukat, a mimo soutěž vyzkoušivší trenéři přitakávali, že ta zase tak jednoduché není. Mezera v mracích slibovala záblesk tolik očekávaného sluníčka. Hned s jeho vykouknutím jsme se kvapem sunuli k plaveckému bazénu, který je situován u paty místní jižní sjezdovky. Letmý pohled na vrcholek cíle udivil startovní pole, protože se běželo jen do vrchu, ale o to dál, až ke třetímu sloupu lanovky. Pro představu to bylo necelých 300m s převýšením cca 70m. Výšlap stopy pro běžce od neběžců či invalidů značil tenkou linku stoupající k onomu bodu cíle. Ani leckterá čtyřkolka by to nedala a naši borci to dávali kolem tří až čtyř minut.

Seběh dolů byl hromadný a až do školy se děti sami mezi sebou poplácávaly a s pokynutím hlavy vyjadřovaly neskonalé uznání všem vrchařům.

Holky spolu s významnou částí osazenstva tureckým sedem před dveřmi přilákalo pozornost kolemjdoucích trenérů. Při bližším ohledání se z jejich úst linula modlitba „už aby otevřeli, už aby začali vydávat!“, byla totiž pizza. To přineslo nemalé koordinační potíže  při samotném výdeji dožadované poživatiny, až se někteří probili k okénku a zjistili, že je jenom sýrová, tak se skleslou hlavou byli odstrčeni davem na stranu. O co víc byl jejich šťastný výraz nakažlivý, když se dočkali šunkové verze, o to víc se stále víc a víc vraceli již mnohokrát touto krmí obdarováni strávníci.

Po večeři pak proběhla neméně podstatná událost. Poslední společný večerní nástup se nesl ve znamení ocenění královské disciplíny tetratlonu, nové discipliny diskgolfu a výběhu letos posledního.

Tomáš Hubička je letošním králem disciplíny tetratlon a po právu byl dekorován poukázkou na nákup ve florbalovém obchodě  EXEsport. Je to snad až k neuvěření, že se jeden z našich beneborců vymezil od ostatních a ovládl disciplínu diskgolfu. Nebyl to nikdo jiný než Víťa Mokoš, až se Pavel Vrkoslav rozpomněl na oslavnou báseň z cyklu Megaskromnost a jal se jí přednést.

Egon Jaják

z cyklu Megaskromnost.

Proč ne já?

"Jááá?"

„Hm…“
"Proč ne?!"

Víťa poděkoval a převzal také poukázku na tisíc korun na nákup a spolu s dalšími poukázkami vylepší domácí rozpočet.

Další se k nelibosti správce pokladu Banky Gringotových konal veřejný potěr lichvy a nekalých praktik tohoto individua. Marek G Gringot těsně unikl veřejnému lynči, ale byl donucen k veřejné omluvě a vrácení všech pohledávek, samozrejmě to byla nadsázka, ale v dětech to vyvolalo i vlnu solidarity a pochopení. Vždyť žijí v tomto světě a musí umět rozpoznat lumpa od dobrého člověka. U nás to bylo vše o sehrání hry pro pobavení.

Poslední položka na seznamu byl večerní florbal s podsvitem barevných tyčinek a hudebním doprovodem. Nechyběl ani šašek vyvedený do všech možných barev. Všechny skupiny se střídaly na palubovce, aby divokým bujarým rejem ukončily letošní soustředění.

Jdou spát s výrazem spokojenosti a trochu únavy, vždyť to k tomu patří.

Bylo to letos jiné, lepší, děti překvapovaly nejenom sebe, ale i nás trenéry. Máte je opravdu šikovné, jsme s Vámi na ně hrdí. Nashle zítra u nás v Benešově.

FOTO