Fotogalerie a zprávy ze soustředění v Poniklé

Již tradičně naleznete fotky ze soustředění v Poniklé na Rajčeti.

1. den: http://florbalbenesov2014.rajce.idnes.cz/Foto_Ponikla_2017-1.den/

2. den: http://florbalbenesov2014.rajce.idnes.cz/Foto_Ponikla_2017-2.den/

Hlášení vedoucího zájezdu:
Po škaredém počasí při odjezdu jsme svými prosbami déšť a vítr uchlácholili. Tvrdších slov nebylo potřeba.
Panuje výborná nálada! Mladí florbalisté a florbalistky trénují naplno a trenéři jsou s nimi velmi spokojení a já také se všemi najednou. Jídlo je velmi chutné a je ho mnoho.
Miloš Vojtíšek v.r.

3. den: http://florbalbenesov2014.rajce.idnes.cz/Foto_Ponikla_2017-3.den/

Neděle byla skvělou přehlídkou všech sportovních aktivit, činností, tréninků. Počasí nám vydrželo celý den. Parta hráčů, trenérů se utužuje každým dnem více a více. Těšíme se na zítřek, držte nám palce.

Realizační tým

4. den: http://florbalbenesov2014.rajce.idnes.cz/Foto_Ponikla_2017-4.den/

Pondělní ráno nás přivítalo jasnou oblohou a sluníčkem, které od rána příjemně hřálo. Začali jsme naší oblíbenou aktivitou - ranním výběhem. Ti nejlepší to mají za 15 minut, ale my menší si to chceme užít a dobíháme pravidelně za 28 minut. Hned potom se jdeme umýt a šup na snídani, která je velmi bohatá a rozmanitá. V 8:45 začínají první aktivity v jednotlivých kategoriích - florbalový trénink na velké sportovní hale, na malé sportovní hale probíhá gymnastika, nebo jóga. Specialitou dnešního dne byl fotbal v gumových obalech nazvaný bumperball. Nic podobného jsme nazažili a moc nás to bavilo,však uvidíte na fotografiích z této velké zábavy, která bude průběžně probíhat celý den. V odpolední části se těšíme na plavání, atletiku a florbalové tréninky na velké sportovní hale. Všem se nám malinko stýská, ale jen opravdu malinko, protože je tu velká sranda a skvělá nálada. Zdravíme všichni do Benešova.

Vaši hráči, vaše hráčky a trenéři

5. den: http://florbalbenesov2014.rajce.idnes.cz/Foto_Ponikla_2017-5.den/

Tak opět přišel odpočinkový, treninkově plnohodnotný den.
Tak, jako každoročně sázíme na to, že odpočinek je tou nejlepší přípravou tréninku a někdy nahradí i plnohodnotný trénikový den. Proto jsme i letos sáhli k osvědčené teorii, že takzvanou superkompenzaci dosáhneme propojením lenošení a válením se, tentokrát při výstupu na Dvoračky. Hned z rána jsme naordinovali dobrovolný výběh, který nám trenérům přinesl velké zklamání. Jak si jinak vysvětlit nižší účast svěřenců než trenérů? Přestože jsme ráno při denním rozdílení vyhlásili odvážlivce, za příklad pro ostatní a chtěli je obdarovat věcnými cenami ( nakonec jsme rozhodli, že už samotné vyhlášení a možnost ocitnout se v záři refklektorů společně s trenéry je velká čest a od cen jsme ustoupili), zavládlo v našich řadách velké rozčarování. Po opět velmi dobré snídani byly zahájeny soutěže v badmingtonu a stolním tenisu a také petanque. Po velmi brzkém obědě, který spočíval ve svíčkové s knedlíkem, jsme vyrazili směrem k výšinám. Je třeba říct, že jsme všichni očekávali doslova ráj. Samozřejmě, že každý po svém, někteří zavzpomínali na lety osvědčenou obchodní značku RAJ v podobě vysokohorské restaurace, jiní chtěli stoupat až ke hvězdám. Nutno dodat, že výstup probíhal naprosto koordinovaně a organizovaně a jakékoliv prvky byť pasivního odporu byly okamžitě pacifikovány. Myslím, že zejména zábava u výstupu, vzdělanostní soutěže, vyprávnění o Nanga Parbatu a Kilimanžáru byly tím skutečným motivem k výstupu.
My všichni vědouce a respektující genderovou vyváženost a zákon o nediskriminaci jsme při výstupu nebrali v potaz věk, pohlaví ani náboženskou orientaci, což vystihuje heslo, vylézt musí každý. Myslím, že v tomto jsme příkladem i pro ostatní. Nahoře jsme byly, co by dup, a po zhruba třech a půl hodinách jsme kochali z nádherných výhledů. To jsou ale panoramata........ A to jsme se obešli bez nadbytečných cukrů. Věřte mi, že ten chléb se sýrem těsně pod vrcholem učinil své a i ti jinak vybíraví, hltali včetně ubrousku. Byl to nádherný pohled. Po dosažení nirvany a vyplavení endorfinů jsme uspořádali doslova v oblacích velkou hostinu. Trenéři objednali svěřencům kofolu a musíme říct, že takové jiskérky v očích jsme dlouho neviděli. Však také po večeři, tedy česnečce a rizotu, dovezenému letecky ze Srbska, nešetřili trenéři chválou. Ti, kteří stoupali a následně klesali bez známek slabosti, se dočkali velkých ovací a stejně ti, kteří na podporu stoupání byli obohaceni vyprávněním o hercinském vrásnění, rozdíly mezi křemenem a vápencem, či analytickém rozboru jedu muchomůrky zelené. Velmi pěkná byla i analýza přísloví a slovních hříček, třeba pro příklad malý je ten, kdo má malý cíl, nebo pomocnou ruku zpravidla hledej.....
Důležité je, že jsme všichni odešli, všichni vystoupali, nikdo se neztratil, nikdo se nenašel ani nám nepřibyl a všichni jsme se vrátili. A vrátili jsme se silnější, odolnější a také krásnější. Škoda, že jste nás neviděli, ale to lenošení a válení se při výstupu na kótu 1126m bylo opravdu úchvatné. Po velkých ovacích při rozdílení došlo i na věcné dary, a po vzoru rozdávání humanitární pomoci v Jižním Sudánu, byly prakticky všem, podle rychlosti reakce, rozděleny bonbóny a čokolády a nezapomněli jsme ani na oslavence. Zejména radost máme z těch, kteří slaví narozeniny již třetí den po sobě. Taková oslava narozenin je moc krásná věc.

Text: Josef Vachtl

6. den: http://florbalbenesov2014.rajce.idnes.cz/Foto_Ponikla_2017-6.den/

7. den: http://florbalbenesov2014.rajce.idnes.cz/Foto_Ponikla_2017-7.den/

A nastaly nám finále soutěží.

Po klidném odpočinkovém dni, jsem Vám psal již minule, ale po odpočinku přichází opět práce a povinnosti, tedy pro nás trenéry se nic nemění, úkoly plníme 24 hodin denně ( někteří, kteří nechodí na svačiny a vykazují si práci bez přestávky na odpočinek i 25 hodin), ale naši svěřenci Ti se do tréninku dosova hrnuli. Hned ráno to bylo zřejmé zcela jasně. Na otázku položenou šéfem výpravy jednomu nejmenovanému svěřenci ve věku šesti let " tak, co, jak se těšíš na trénink?", přišla rychlá odpověď "já už moc chci domůůůůůů" a ani náš guru na chvilku nezaváhal : " to víš, že pojedeš, vždyť všichni, i já, jednou pojedeme domů".Tato slova společně s dobrým, doslova otcovským objetím způsobila ten zázrak, že svěřenec si ihned uvědomil, jak krásné to tady je, a že trénovat na soustředění v Poniklé, nemůže jen tak kdokoliv, je to odměna pro vyvolené. O stravě jsem už psal několikrát, a ani tentokrát neuhnu z již zmiňované klasifikace. Tedy jídlo výborné, je ho dostatek a prakticky žádné se nevrací. Tréninkový den, a to jak předvčerejší, tak včerejší probíhal naprosto hladce a byl zpestřen speciální atletickou přípravou na nejmenovaném romantickém pahorku. Výběhy zde prováděné nejenom zkvalitní běžecký styl, přidají na síle, rychlosti a vytrvalosti, ale umožňují i tu pověstnou přidanou hodnotu, po které tolik voláme. Tedy běžím, stoupám kopcem v tepové frekvenci 170, ale i si prohlížím květěnu, cítím vůni ještě neposečené louky, poznávám koniklec i chrpu a raduji se s jetelem..... Tak nějak to probíhalo po oba dny na pahorku. Snímky to určitě prokazují. V rámci atletické přípravy však také k jednomu nemilému odhalení. Vy, co znáte Vetřelce od Spielberga, si určitě toto situaci věrně pamatujete. Tak, jako ve Vetřelci, tak i na naší atletické přípravě byl pod rouškou svěřence a kamaráda odhalen robot. Senzace chtiví novináři by to určitě zneužili na stránkách svých plátků a už vidím ty titulky : " Šok, roboti odhaleni", nebo " Krkonošská vesnička přinesla skandální odhalení", nebo " Už jsou tady, Karel Čapek to předpověděl". Jenže my jsme spíše než honbou za senzacemi, zvyklí s nestvůrami bojovat, čarodějnice vymýtit a roboty přetavit ve sportovce. No, jak se to stalo, jak jsme to odhalili? Jednoduše, zařadili jsme atletickou abecedu a z několika svěřenců se na místo prima kluků a holek stali roboti a tito roboti nám začali chodit a našlapovat po čerstvě střiženém pažitu. Ale, jak už řekl, zapálil jsme koks a začala tavba. Po dvou dnech došlo k prvním změnám a část robotů je difinitivně pryč, no a ti zbylí? Pracujeme na nic, přetavujeme a nadále budeme tavit, dokud je železo žhavé, neboť si uvědomujeme, že robota nelze podle současně platných předpisů zapsat na soupisku florbalové federace.
Od tajemství zpět k činorodé práci. Proběhly úspěšně všechny vyhlášené soutěže. Úroveň některých soutěží a všech finálových byla vysoká a tady jsou výsledky:

Lukostřelba:
1. Matuštík Vít  76
2. Žák Štěpán    76
3. Švarc Jakub   69

Šipky:
1. Zawatzky Leon
2. Mika Matěj
3. Plášil Jan

Plavání:
1. Kos Vojtěch     0:38
2. Kos Jakub       0:41
3. Vrkoslav Jonáš  0:44

Petanque:
1. Hubner Vojtěch  25
2. Hebíková Denisa 17
3. Tichý Matěj     14

BanG:
1. Plášil Jan
1. Vrkoslav Jonáš
3. Matuštík Vít

Stolní tenis:
1. Mika Matěj
2. Fejtek Tomáš
3. Hanzal Jan

Badmington:
1. Kos Vojtěch
2. Kos Jakub
3. Švarc Matěj

Vlajky:
1. Hašek Roman  65
2. Kos Vojtěch  63
3. Švarc Matěj  50

Tetrathlon:
absolutní pořadí bez rozdílu vah:
1. Pavlíček Vojtěch  5:08
2. Pavlíček Jan      5:18
3. Garreis Kryštof   5:34
4. Vojtíšek Miloš    5:37
5. Hřebecký Šimon    5:38

kategorie:
2008
Osička Jakub     8:47

2006
Truhelka Tobiáš   7:26

2005
Švarc Jakub    6:16

2004
Kos Jakub   6:17

2003
Švarc Matěj   6:15

2002
Kos Vojtěch  5:45

ženy
Marková Hana   9:47

Soutěže byly opravdu skvělé, ale ke třem doplním malý komentář. Badmington byl opravdu
strhující a zejména bratři Kosové zahráli skvělé mače a mé na úderovou pestrost citlivé oko vidělo krásně uvolněná zápěstí, změny hry, zkracování a herní chytrost. U vlajek jsme, jak je u nás tradice propojili ducha s tělem a prokázali, že ve svých řadách máme fakt chytré kluky. Jen pro příklad, vůbec nebyl problém v doplňkových otázkách vyjmenovat alespoň jeden z Šalamounových ostrovů, určit státní zřízení v Brunei, určit opeřence ve státním symbolu v Mauriciu, znát nejvyšší horu Austrálie, či jmenovat nejslavnějšího rodáka revolucionáře v Argentině. Rodiče, znáte také okamžitě odpověď? Některé odpovědi ze shora jmenovaných se mi dostalo od kluků ve věku do 12 let. No a nyní ta nejslavnější a nejproslulejší soutěž, tedy tetrathlon. Jednak byl překonán absolutní rekord, kterým se nyní může pyšnit, prvním rokem junior Vojta Pavlíček. Jeho seběh, byl skutečně impozantní. Díky patří opravdu všem, kteří absolvovali tuto náročnou disciplínu, která opravdu prověřuje fyzickou kondici a odolnost každého, kdo trať absolvuje.Celkem šest běžců stlačilo časomíru pod šest minut a celá řada zůstala jen krok od této vysněné mety.
No a ještě na závěr dnešní reportáže jedna zajímavost. Když jsem si ráno pročítal své oblíbené deníky, tak jsem zaregistroval ve Sweden morning telegraph tuto zprávu. Cituji doslova" Na jednáních ve Shang Hai bylo domluvena nová velká čínská akvizice ve sportu, tentokrát ve florbale. Pan Chcin Jun z CHina Shipping Investment Corporation řekl, my florbalu věříme, chceme být prvním velkým investorem a nyní zvažujeme vstup do dvou skutečně významných klubů, a to na pozici majoritního vlastníka." Článek je opravdu dlouhý, tak snad jen další střípky, jedno setkání se má uskutečnit ve Stokholmu a druhé v Benešově a švédská strana již potvrdila PIXBO Wallenstam, česká strana zatím mlží. No, co k tomu dodat. Snad jen dvě věci, včera večer jsem si aktualizoval poluhu a čas v Poniklé a asi v čase 21:30 na hodinkách mi mobil ukázal Wu-Chan 03:30, a předseda představenstva CHSIC se nechal slyšet, že základ ve žluté barvě je jasný a není s tím problém a modrou vyměnit za rudou už takový problém není tak nevím, co to máznamenat.
zpravodaj : Giuseppe Incognitto 
veškerá práva k článku vyhrazena na základě autorského zákona a jeho zneužití se trestá